close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

8.kapitola Vrah

8. května 2011 v 18:35 | SandraP |  Povídka HP - Vrah
8. kapitola První podezřelý

Ve chvíli, kdy se ocitla v jeho náruči, měla pocit, že musí být po smrti. Jinak si nedovedla vysvětlit jeho pohled plný strachu a úlevy, se kterým na ní hleděl. Nebo že by se jí to jen zdálo? Ať to bylo jakkoli, pro tento okamžik využila té možnosti, která se jí naskytla, obtočila ruce kolem jeho krku a přitiskla se k němu.
Cítil, jak jí srdce splašeně tluče v hrudi a celé její tělo se neovladatelně třese. Jednou rukou jí o něco pevněji přitiskl k sobě a druhou nasměroval koště k zemi.
O několik okamžiků později se po jeho buku objevila slečna Moonová a pan McKinnon.
"Je v pořádku?" vydechla vyděšeně Janet.
Profesor jen němě přikývl.
Přistáli nedaleko skupinky, v níž byl ředitel, na něhož křičel pan Black.
Profesor si co nejopatrněji urovnal Lenu v náručí a rozešel se k nim.
"Jak je vám drahoušku?" otázala se madame Pomfreyová a vysílala na Lenu jedno kouzlo za druhým.
Dívka konečně zvedla hlavu z profesorova ramene a otočila se po známém hlase, ale do zorného pole jí v tu chvíli vešel její strýc.
Snape cítil, jak se celé její tělo napjalo a křečovitě ho objala a jestli to bylo do této chvíle možné, ještě více se k němu přitiskla. Zúžil oči a vráska na jeho čele se prohloubila.
"Prosím. Jen mě neopouštějte." zašeptala mu Lena do ucha zoufale.
"Z toho vyvodím náležité důsledky!" vykřikoval pan Black, když kolem něho rázně profesor s Lenou v náručí prošel a zamířil do hradu, obklopen Bradavickou ošetřovatelkou a celým Zmijozelským famfrpálovým týmem jako eskortou.
Nikdo z přítomných nemohl postřehnout hrůzu, s níž Lena pohlédla na svého strýce.
Ale Janet pochopila pohled svého kolejního ředitele, který na ní kradmo vrhl vše říkající pohled, a okamžitě vyslala ke třem spoluhráčům krátkou myšlenku, aby nikoho k Leně nepustili a srovnala s profesorem tempo, stejně jako lé-kouzelnice z druhé strany, která před sebou levitovala Mimi na nosítkách.
Edmund, Louis i Walle je zaštítili svými ramenatými těly a zatarasili tak cestu jak Leninu strýci, tak řediteli a dalším, kteří je chtěli následovat.
Edmund dokonce na Goldenovi nohy, který se chtěl připojit k Leninu doprovodu, použil nepostřehnutelně zmrazovací kouzlo, takže se primus rozplácl jak dlouhý tak široký přímo k nohám ředitele Brumbála a pana Blacka.
***
Když jí položil na postel a narovnával se, sevřela nečekaně pevně jeho ruku.
Neodejdu. Vyslal k ní uklidňující myšlenku.
Trochu se uvolnila, ale jeho ruku přesto nepustila.
Posadil se k ní na lůžko a sledoval madame Pomfreyovou, jak kolem dívky pobíhá a podává jí nejrůznější lektvary.
"To je na uklidnění. Teď budete několik hodin spát, drahoušku."
Lena přikývla a než lektvar na spaní vypila, znovu pohlédla na svého profesora s němou prosbou.
Zaváhal jen na okamžik a pak přikývl. Pro její bezpečí tady musí zůstat. Ujišťoval sám sebe o svých pohnutkách. Bylo nanejvýš očividné, že tento rok někdo usiluje o její život. A měl tušení, že zná onoho útočníka.
Sotva jí klesla víčka, na chodbě za dveřmi se ozval křik a v zápětí se dveře Ošetřovny rozletěli a dovnitř vpochodoval rozlícený Rudolfus Black.
"Okamžitě odejděte!" Vyběhla ze své kanceláře ošetřovatelka a pokusila se zasáhnout. "Tohle je nemocniční křídlo!"
"Kde je?!" vyštěkl místo toho Black a hůlkou odstrčil lé-kouzelnici, aby si tak proklestil cestu ke dvěma zataženým lůžkům.
Profesor Snape vyprostil svou ruku z Lenina sevření a rázně vyšel zpoza závěsů, aby se postavil jejímu strýci. Bez jakýchkoli emocí pohlédl do známé tváře muže se zdánlivě křehkou konstitucí těla, kterou jen podtrhovaly silně prořídlé šedé vlasy.
"Severusi! Co je jí?" vyštěkl na něho bez jakýchkoli formalit a okolků okamžitě.
"Spí." odpověděl odměřeně tázaný. "Ale jinak je v naprostém pořádku."
"Chci jí vidět!"
"To nedovolím!" Vložila se do hovoru s nově nabitou razancí madam Pomfreyová. "Pane řediteli." Otočila se na Brumbála s jasnou prosbou o podporu. "Tohle je Ošetřovna a obě slečny potřebují klid! Musím vás požádat, abyste okamžitě odešli. Až se probudí, můžete se na ní přijít podívat, ale teď prosím odejděte."
"Zatímco bude slečna Fighterová odpočívat, můžeme u mě v kanceláři sepsat protokol." Navrhl Brumbál smířlivě.
"Je očividné, že šlo o atentát! Požaduji nepřetržitý dohled! Chci, abyste povolal okamžitě bystrozory Brumbále!" Dál soptil Black.
"Myslím, že to nebude nutné, pane Blacku. Došlo k politováníhodné nehodě." začal zase konejšivým, mírně přezíravým tónem Brumbál.
"To nemyslíte vážně?!" Otočil se na něho prudce Black a stejně tak se i nevěřícně podíval po svém nadřízeném Snape.
Myslel to, tak jak říkal? Očividně! Vždyť mu ale muselo být nad slunce jasné, že nehoda s potlouky a teď s koštětem je jasným důkazem toho, že kdosi usiluje o život Bradavické primusky!
Tohle ani při nejlepší vůli a s pevně zavřenýma očima nemohlo být považováno za nehody! "Jsem za jedno s panem Blackem. Je myslím záhodno, aby byli povoláni Bystrozorové. Prozatím navrhuji, abych slečnu Fighterovou dostal na starosti já."
Oba starší muži na něho pohlédli, každý s jinak výrazným překvapením a mírou souhlasu.
"Ano. Severusi budu ti zavázán, pokud u ní zůstaneš." Sevřel mu nečekaně levé předloktí Black. "Nikomu jinému nejsem ochoten důvěřovat." Naklonil se blíž k Severusovi, aby jeho poznámku nikdo jiný nezaslechl. "Svěřuji ti jí do péče."
Snape krátce přikývl na srozuměnou.
"Tak to bychom měli. Děkuji Severusi. A my půjdeme, pane Blacku." Neskrýval své nadšení vyřešením situace Brumbál a zamířil ke dveřím.
Pan Black ještě vrhl poslední pohled na zástěnu, za níž ležela jeho neteř, a pak následoval rázným energickým krokem ředitele.
Madame Pomfreyová za nimi vrhala zlobné pohledy, pak se otočila na Snapa, ale když reagoval jen s tázavě zvednutým obočím, s vyzývavou neochotou a pevně stisknutými rty nakonec zamířila do své kanceláře.
Profesor se ujistil, že není ošetřovatelkou sledován a umístil na dveře několik poplašných kouzel, stejně jako kolem Leniny postele. Poté se konečně vrátil za závěsy a posadil se na vyčarovanou židli. Překvapeně zamrkal, když zjistil, že Lena nespí a sleduje ho tmavě hnědýma očima. Z jejího výrazu okamžitě poznal, že slyšela vše.
Jenže ani on nebyl najednou příliš moudrý z počínání pana Blacka, takže nemohl rozehnat nejistotu a zmatek vepsanou v její tváři.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama