close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

Epilog k povídce Můj život...

2. března 2011 v 18:00 | SandraP |  Povídka HP (SS) Můj život za tvůj život, naše životy za vaše životy-dokončeno
Tak a je tu konec, říkala jsem že to bude smutné. Štěstí v neštěstí

*****
Okna bičoval prudký liják a vítr zběsile skučel kolem domu, ohýbaje stromy v zahradě až v nich povážlivě praskalo. Zářijové polední slunce se ukrývalo za těžkou hradbou mraků a tak pokoj osvětlovala elektrická lampa a oheň příjemně praskal v krbu, u něhož seděla v zeleném křesle stará žena.
Na klíně měla položenou otevřenou knihu, ale už delší dobu pozorovala rudé plameny olizující hladově břízová polena.
Vypadala křehce, zranitelně a nemocně. Úzkou vrásčitou tvář orámovanou stříbrnými kadeřemi vlasů měla pohublou, hnědé oči byly vyhaslé a celé tělo s povislými rameny vyhlíželo zuboženým dojmem, jako by se choulíce do sebe. Dlouhými vyzáblými prsty roztřeseně svírala ručně psanou knihu v sametově modrém vázání.
Po tváři jí sklouzla osamocená slza a zanechala za sebou slanou stružku.
Bouchly hlavní dveře, ale to jako by vůbec neslyšela.
Do pokoje vstoupil mladý černovlasý muž se ženou, které vlnité ebenové kadeře splývaly volně na ramena. Pozdravili, ale když nedostali odpověď, přistoupili k ženě a chlácholivě jí položili ruce na ramena. Vidouc na jejím klíně deník, tvář se jim zachmuřila.
"Nesmíš na to stále myslet." vyčetl jí tichým hlasem muž.
Sevřela svými vyzáblými prsty jeho ledovou ruku. "Nemohu zapomenout." zašeptala ochraptěle. "Stále je budu mít před očima…jak tam leží…všichni ti, které jsem znala a milovala."
Pod krbem ležela Belatrix a zpod havraních vlasů jí vytékala rudá stružka krve. Kousek opodál, stále zaklesnuti do sebe Remus s Fenrirem, pokryti nesčetnými ranami a šrámy po souboji. U okna bezvládné tělo lorda Voldemorta s překvapeným výrazem ve tváři. Na poloviční cestě k němu Lucius s rozsápaným hrdlem a nedaleko jeho žena a syn. Lestranga rozdrtil Remusův pád.
A tam. Tam úplně vzadu schoulený s klidným bezstarostným úsměvem ve tváři… Bože nechci na to myslet! Severusi proč si mě opustil?!
Plna zoufalství znovu propukla v nezadržitelný vzlykot, ukrývajíc si tvář v dlaních.
Žena k ní rychle přiklekla a sevřela ve svém náručí. Bylo však marné utěšovat jí prázdnými slovy. Už dávno to zjistila i ona sama.
Severus přiklekl k Ginny, utišující plačící matku a povzbudivě se na ní usmál. Byli tu oni, aby jí pomohli v těch těžkých chvílích, jako byla tato. Oba věděli, že to zvládne. Věřili jí! Tak jako profesor Brumbál, Remus, Sirius a Severus Snape, kteří pro ni položili život, aby mohla žít, aby zachránili kouzelnický svět. A všichni věděli, že jejich objeti nebyly marné!
Otec by na ní byl pyšný. Pousmál se pro sebe Severus a objal svou sestru povzbudivě kolem ramen.
Celý svět znal ten příběh a vyprávěl jej dál a dál.
O Lásce a Nenávisti. O Zlu, které bylo zničeno za největší oběť jakou, kdy mohl kdo očekávat.

***************

závěrečná pozámka autorky: Pokud by vás zarážel fakt, kde se najednou vzali její dvě děti, tak Hermiona byla tějotná před Severusovou smrtí jo a Severus junior a jeho sestra Ginny jsou dvojčata
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama