close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

9.kapitola SaČ

17. března 2011 v 19:44 | SandraP |  Povídka HP(SS) - Smrtijed a čarodějka-dokončeno
*Věnováno památce mého nejdražšího přítele! Nikdy nezapomeneme! *

-------------------------------------------------------
Susan seděla v jednom z největších stanů, které zde postavili kouzelníci.
Neměla sebemenší ponětí, jak se jí mohlo podařit přesvědčit všechny přítomné, aby Severuse hned nezabíjeli. Ale podařilo se, a ač spoutaný a střežený v dalším ze stanů, byl pro zatím v pořádku.
"Jak se opovažujete soudit?!" vykřikla rozhořčeně a postavila se. "Brumbál byl sobecký manipulant, kvůli jehož ješitnosti a pýše jsme se všichni ocitli zde! Severus Snape nepodléhá žádnému z pozemských zákonů! Nemáte právo, protože každý z vás zabil!"
"Ale to byl v bitvě!" ohradil se kdosi.
"To nemůžete srovnávat!"
"Je to úplně něco jiného!"
"No to bych řekla!" překřičela je náhle. "Vy jste zabíjeli dobrovolně, kdežto on pod neporušitelným slibem!"
Rozhostilo se tíživé ticho.
Všichni přítomní si mezi sebou vyměňovaly vesměs překvapené, zděšené a nedůvěřivé pohledy.
"Jak to můžete vědět?" zeptal se náhle vysoký černovlasý chlapec s kulatými brýlemi.
Přimhouřila oči a v duchu se ujišťovala o jeho totožnosti. "Sami si odpovězte." řekla ledovým hlasem. "O mně jste nepochybovali, jelikož vám něco nakukal hloupí portrét senilního a psychicky labilního čaroděje." Nenechala se přerušit a pokračovala. "Ale když vám ten samí obraz tvrdil o nevině Severuse Snapa, zarytě jste si zacpávali uši. Proč?!
Neodpovídejte mě, ale svému vlastnímu svědomí! Svým srdcím!
"Nechceme se přece přít." Vložila se do debaty mladičká dívka vedle Harryho Pottera. "Měli bychom se sjednotit a držet při sobě, jinak nemůžeme vyhrát."
Několik hlasů jí okřiklo a následovala ostrá výměna názorů.
Susan se zamračila a vstala.
Jen málokdo si všiml, že se otočila a odešla.
"Jsou to lidé." promluvil pohrdlivě plavý kentaur, jako by to vysvětlovalo vše.
"I já jsem člověk, Bane a když na ně hledím a poslouchám je, musím se stydět."
"Hvězdy nad tebou se vyjasnily."
Přikývla. "A rudnou."
"Nemusí nastat zatmění." Vložil se do rozhovoru hnědák.
Zavrtěla hlavou a krátce se zahleděla na hvězdnou oblohu, kterou zakrývaly mraky. Povzdechla si. "Neurčujeme, jen čteme."
Z poradního stanu byl stále slyšet křik a hádky.
"Tvé dráhy se mění nezávisle."
"Pravidlo potvrzuje výjimku." odpověděla a vyrazila k chýši, ze které zazníval smích, tak netypický pro toto místo.
Děti ztichly, když vstoupila.
"Kde je strýček Severus?" zeptala se zamračeně Lena.
"Oni ho nepustili?"
Zavrtěla hlavou.
"Ale jak to?"
Posadila se na kožešiny, ale všechny tři děti stály před ní jako bohové pomsty. "A ty nic neuděláš?"
"Žádné kletby?" Nechápal Luk.
"Žádná tvoje kouzla?" pokračovala Lydie.
"Říkalas, že je nevinný, i strýček Albus to říkal."
Z venku se ozval výbuch a zapraskaly jiskry.
Ještě vteřinu nad Susan stály, ale pak se otočily a společně vyběhly ven.
"Stůjte!" křikla poplašeně a se značným zpožděním je následovala.
Tři děti se prosmýkly mezi několika kouzelníky a kentaury.
"Leno! Luku! Okamžitě se vraťte!"
Ale neposlechly. Tentokrát se nezastavily, až když stály před dvěma kouzelníky, kteří vedli spoutaného Severuse, zatarasily jim cestu.
"Pusťte ho!" nařídil Luk, stojící mezi dívkami s našpulenou pusou.
"Uhněte!" napomenul je jeden z kouzelníků.
Susan se pokoušel protlačit davem, který se srocoval.
"Pusťte ho!" zopakovala tvrdohlavě Lena se založenýma ruka v bok.
"Nepleťte se do toho!" okřikl je druhý mnohem netrpělivěji.
Susan vykřikla a odstrčila dalšího z okounějících. Tohle se nemělo stát!
"Pusťte ho!" křikla rozzlobeně Lydie se zamračenou tváří.
To už na ně ale další z kouzelníků namířil hůlku.
Několik kentaurů zlobně zařičelo.
"Ne!" zařvala Susan a máchla hůlkou.
Její štít zakryl všechny tři děti i Severuse a odhodil nejen útočníka, ale i všechny ostatní kouzelníky v okruhu několika metrů.
"Dobrý!" vykřikl vítězoslavně Luk a plácl si dlaněmi s oběma dívkami zároveň.
Dalším kouzlem zrušila pouta, která Severuse svazovaly. "Tak tohle bude ten nejdelší trest, jaký jste kdy dostaly!" obořila se na rozjařené děti.
"Jasně!" Přikývly současně.
"Za tohle nám to stálo." Zubil se Luk.
Susan však pěnila. "Tohle! Tohle bylo to nejhloupější, co vás zatím napadlo!"
Když však viděly její bledou a zamračenou tvář s očima, které metaly blesky, trochu couvly. "Ale- ale my chtěly jen-" zakoktala se Lena.
"To mě nezajímá!" zahřímala.
Jeden z čarodějů byl tak pošetilý, že do hrobového ticha pronesl nějakou nejapnou poznámku.
Všechny tři děti se přikrčily, protože přesně věděly, co bude následovat.
Susan ani na jedinou nanosekundu nezaváhala a jediným rázným pohybem hůlky, proměnila kouzelníka v kus žulové skály. "A-mám-toho-právě-tak-akorát-dost!" procedila skrz zaťaté zuby a znělo to opravdu nebezpečně, že se ani jedno z dětí neodvážilo pohnout. "Harry Pottere!" zahromovala a všem, kdo byli někdy přítomni bývalému zuřivému řediteli Bradavic, "trošičku" připomněla Albuse Brumbála.
Mladík udělal nejistě několik kroků, ale ne příliš blízko.
"Plášť, zlatonku a máš na to deset vteřin!"
Harry překvapeně zamrkal, ale než stačil otevřít ústa k dotazu, byl přerušen.
"Sedm vteřin!"
"A-Accio!" Namířil na jeden ze stanů a do nastavené ruky mu vletěl temně modrý plášť.
Sotva však žena udělala dva kroky, zatarasili jí cestu kentauři v čele s plavým Banem.
Lena nechápavě zavrtěla hlavou.
"Jsou tak hloupí?" pípla Lydie.
"Je tak vzteklá, že srovná se zemí celé Irsko!" přikývl Luk.
"Zastav svůj hněv." napomenul jí kentaur.
Susan jen přimhouřila oči a do nastavené ruky, ve které netřímala hůlku, jí vletělo koště.
"Zbarvily se do krvava!" zařehtal naléhavě Chron, když Susan chytila nekompromisně Harryho za ruku a nasedla na koště.
"Susan." Vzlykla najednou Lydia, tak tiše, že to slyšeli jen tři lidé v její blízkosti. "Susan, ne!" zakřičela a vrhla se k ní.
Luk zavyl a na jeho pokyn z lesa vyběhla smečka vlků.
"Harry!" vykřikla Hermiona a rozeběhla se k nim.
"Ať se třeba změní na popel! Nebudou jen mé!" vytrhla Harrymu z rukou plášť a jako šíp vylétla k nebi.
Najednou se kolem koštěte omotaly zářivé provazy a trhly s ním, tak silně, že žena neudržela rovnováhu a po hlavě se zřítila na zem.
Na nohy se vyškrábala, právě v okamžiku, kdy k ní dorazil i Severus.
"To nechci vidět." Zakryla si rukou oči Lena.
"Já tedy ano!" ohradil se Luk a sledoval dvojici. "Protože, tohle bude stát za to."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama