close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

15.PdK

23. března 2011 v 13:00 | SandraP |  Povídka HP (SS a SB) - Princ dvojí krve-dokončeno
(Pozn. Autorky: Patnáctá kapitola je jakási přelomová a už si nevzpomínám, proč jsem až tady a z jakého důvodu použila právě tuhle písničku. Prostě to tak je, tak to tak berte i já se s tím vyrovnala!

--------------
V bílý mlze, bílej anděl,
bílej pes a bílej ďábel,
bílý sovy, bílý mříže,
bílý písmo na papíře.
----------------
"Myslíš, že jsme umřely?" zeptala jsem se s nadějí v hlase.
Ležela jsem v posteli a držely jsme se se Sophií za ruce. Obě jsme se ani nepohnuly a stále jsme měly zavřené oči. Cítila jsem, že tam nejsme sami, ale bylo mi to docela jedno.
"A jsou v nebi postele?" odpověděla mi otázkou přítelkyně.
"No já nevím, ale páter se o nich nikdy nezmiňoval." Přemáhala jsem smích. V Sophiině přítomnosti to však šlo těžko!
"Taky mám ten pocit. Možná bychom se ho mohly zeptat.
Hele a co když jsme v Ráji?"
"Jé! To by znamenalo, že až se rozhodneme otevřít oči, tak u nás z každé strany bude stát Jonny a Orli!" vydechla jsem nadšeně.
"Já si ale beru Blooma a ty Deppa!" křikla a obě jsme se zprudka posadily.
"To teda ne!" zaprotestovala jsem, ale v další chvíli jsme obě vybuchly smíchy! A vážně jsme nemohly přestat!
Asi nás budete považovat za cvoky a my to přijímáme, protože, kdybyste snili, že v Ráji budete s Orlandem Bloomem, tak ho asi nebudete očekávat v podobě bělovlasého staříka dědečka Mrazíčka a Jonnyho Deppa nezmění vaše představivost do podoby vysokého černovlasého upíra s bledou kůží a hákovitým nosem v podání Severuse Snapa!
"Tak to…to si vá…vážně…tre…trefila!" Svíjela jsem se v záchvatu smíchu. "Nejsme náhodou v daleké budoucnosti?!
Já…já jen, že mu tá…táhne na stovku!" Za to jsem schytala pěknou ránu po hlavě péřovým polštářem.
"A nekousnul náhodou tvého Jonna upír?!" Oplatila mi škodolibě a před ránou jí v poslední chvíli zachránil Severus, který mě nekompromistě chytil a odtáhl od ní.
Zas až tak moc jsem se nebránila, jednak proto, že jsem byla dost vyčerpaná a zadruhé se mi nechtělo se mu moc dlouho vzpírat! Smích mnou, ale ještě pěknou dobu třásl jako v zimnici.
"Myslím, že by měla mít každá svůj pokoj." navrhl Severus.
"Plně s tebou souhlasím." Přikývl Brumbla a bylo mi jasné, že i on dusí smích, ale docela se mu to dařilo zamaskovat tím, že chytil protestující Sophii a za pomoci ošetřovatelky jí vyprovodily z místnosti.
Zůstali jsme sami a já bych byla stokrát radši zase v jezeře s rozzuřeným démonem před sebou! Co jsem mu měla říct?
Zvedl se a přešel ke stolku s lektvary a mastmi. Rozhodně nevypadal, že by mi to chtěl ulehčit!
Lehla jsem si zpátky do polštářů a přitáhla jsem si peřinu výš. Byla mi hrozná zima, ale ne z důvodu, že by tady v místnosti nedostačovalo tepelné uzpůsobení, nebo že bych měla horečku. Chtělo se mi brečet! Ano ! Bylo mi hrozně, ale ne z boje s démonem a používáním magie, ne! Z toho, že mě přehlížel a očividně se na mě nemohl ani podívat!
Trochu jsem sebou cukla, když mi položil ruku na čelo. Otevřela jsem oči a pohlédla na něho.
"Celá se třesete."
Zase už jsme byli dva cizí lidé!
Polkla jsem vzlyk a odvrátila tvář, aby neviděl slzy.
Vstal a otočil se. "Madam Pomfreová se o vás postará." Tón jeho hlasu byl ledový a ostrý jako led.
"Promiň." zašeptla jsem do ticha a pohlédla na jeho nehybnou postavu ve dveřích.
"To nemůžu." pronesl zády ke mně a odešel.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama